Mangoldje příbuzný špenátu a řepy. Mají i stejná semena. Mangold je dvouletka, v prvním roce vyrostou listy a kvete až v druhém roce. Není náročný ani na půdní, ani na klimatické podmínky. Semena vyséváme v dubnu a v květnu. Může mít různé barvy, a proto působí v zahradě dekorativně. Pro svoji oblíbenost v italské kuchyni se mu říká také římská kapusta nebo římský špenát.

Mangold se v současné době u nás moc nepěstuje, ale na našich zahrádkách není žádnou novinkou. Kdysi se pěstoval častěji, ale nahradil ho špenát. Pěstování špenátu je náročné a na rozdíl od mangoldu nedorůstá, takže se musí vysévat opakovaně. Nehledě na to, že nám poskytne větší úrodu, než špenát.

Mangoldje zelenina bohatá na vápník, dále obsahuje také draslík, fosfor, železo, měď, zinek a další zdraví prospěšné prvky. Je zdrojem kyseliny listové a vysoce účinných bioflavonoidů. Dále také vitamíny skupiny B, vitamín C a provitamín A. Podporuje trávení a preventivně působí proti rakovině. Má vliv na látkovou výměnu a na vegetativní nervový systém.

Listy mangoldu jsou nasládlé se slabou řepnou příchutí, kterou jim dodává betain obsažený i v řepě. Betain je účinný proti kornatění cév a aktivuje činnost jater. Má lehce projímavý účinek.

V kuchynimá své uplatnění. Listy mangoldu nahradí špenát, řapíky nahradí chřest. Listy stačí jen spařit, řapíky se musí připravovat déle. Stojí za to je vyzkoušet. Listy sklízíme tak, že je seřežeme asi 5 cm nad zemí, aby rostlina mohla znovu obrazit.
Na listech mangoldusi rádi pochutnávají slimáci, může ho napadnout i květilka zelná. Pokud vidíme poškozené listy, ihned je odstraníme. Pokud rostliny přikryjeme netkanou textilií, budou před larvami ochráněné. Může ho napadnout také mšice, což poznáme přítomností mravenců. Nedostatek vláhy v horkých dnech způsobuje bílé skvrny na listech a předčasné vybíhání do květu. Květy odstraníme, aby rostlina mohla znovu obrazit a my si mohli ještě jednou sklidit tuto lahodnou zeleninu.